Novela stavebního zákona pomůže zkrátit povolování staveb z let na měsíce. Méně byrokracie, jasná odpovědnost a rychlejší cesta ke stavbám, které lidé potřebují.
Vybrané přínosy, časté otázky a hodnocení expertů — promíchané v jednom přehledu.
Top 4 principy reformy. Deset pilířů novely stavebního zákona najdete v navazujícím dokumentu.
Místo desítek dílčích souhlasů jediné integrované rozhodnutí.
60 dnů pro RD, 12 měsíců pro velké záměry — měřitelně a vymahatelně.
Reálné nástroje pro řízení území v rukou těch, kdo jej nejlépe znají.
Bytové domy jako veřejný zájem, stejně jako dálnice nebo školy.
Vyberte si svou roli a podívejte se na hlavní změny, které se vás přímo týkají.
Stručná konfrontace nejčastějších tvrzení s realitou.
„Novela povede ke zhoršení ochrany přírody."
Ochrana přírody zůstává zachována. Novela ji naopak posiluje sloučením stanovisek pod jeden integrovaný proces s jasnou odpovědností.
„Obce přijdou o rozhodovací pravomoci."
Naopak. Obce získávají silnější roli v územním plánování a reálné nástroje pro správu vlastního území.
„Rozpracované projekty bude třeba zahájit znovu."
Přechodná ustanovení zajišťují, že již zahájená řízení dokončí původní úřad podle dosavadních předpisů.
Klíčová data pro stavebníky, projektanty i úřady.
Vládní zmocněnkyni pro implementaci stavebního práva jmenuje a odvolává vláda České republiky na návrh ministryně pro místní rozvoj. Vládní zmocněnkyní je s účinností od 26. ledna 2026 Ing. Hana Landová.
Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje sérii odborných školení pro úředníky stavebních úřadů. Školení se zaměří na legislativní změny v oblasti územního plánování a stavebního řádu — proběhnou formou online webinářů během léta a následně prezenčně v regionech od září.
Ministerstvo pro místní rozvoj představilo konkrétní dopady připravované novely stavebního zákona. Změny mají zjednodušit povolování staveb, snížit administrativní zátěž a posílit právní jistotu.
Na Ministerstvu pro místní rozvoj se uskutečnilo první jednání Řídicího výboru projektu implementace nového modelu státní stavební správy v České republice. Kromě vedení MMR se ho účastnili také zástupci dalších institucí.
Na ministerstvu pro místní rozvoj se uskutečnilo jednání se zástupci ekologických organizací. Náměstek Pavel Kryštof a vládní zmocněnkyně pro implementaci stavebního práva Hana Landová hovořili o dopadech novely.
Novela stavebního zákona se dotýká občanů, stavebníků, úředníků, obcí, krajů i dalších aktérů ve výstavbě. Otázky jsou rozdělené podle cílových skupin, aby si každý rychle našel odpovědi, které se týkají jeho situace.
Povolit stavbu v Česku dnes často trvá roky. U složitějších bytových domů se příprava a povolování může protahovat na 7 až 10 let. Proces je složitý, nepřehledný a výsledek nejistý. To má přímý dopad na dostupnost bydlení, ceny staveb i rozvoj obcí.
Novela má tento stav změnit. Jejím cílem je zrychlit a zpřehlednit povolování staveb, odstranit zbytečné administrativní kroky a nastavit jasnou odpovědnost za rozhodnutí. Nejde o další drobnou opravu systému, ale o snahu vytvořit stabilnější a předvídatelnější prostředí pro občany, obce, úředníky i stavebníky.
Ano, a pozitivně. Novela zjednodušuje rekonstrukce a menší stavby, omezuje zbytečnou administrativu a snižuje počet povinností, které dnes drobné stavebníky zatěžují.
Cílem je, aby běžné úpravy domů nebyly byrokratickým maratonem. U jednodušších staveb má být proces přiměřený jejich rozsahu a riziku, aby lidé nemuseli řešit stejné množství papírů jako u složitých velkých staveb.
Naopak. Systém má být přehlednější a předvídatelnější. Méně paralelních řízení, méně nejasných požadavků a jasně daná odpovědnost úřadu znamenají, že se v procesu lépe zorientují i lidé, kteří staví nebo rekonstruují jednou za život.
Důležité je, aby občan věděl, co má doložit, komu a kdy může čekat výsledek. Novela proto směřuje k tomu, aby stavebník neobíhal množství úřadů, ale řešil svůj záměr v jednom srozumitelném procesu.
Ne. Novela nezavádí stavění bez pravidel. Zachovává požadavky na bezpečnost, ochranu veřejných zájmů, soulad s územním plánem i technické požadavky na stavby.
Změna spočívá v tom, že kontrola má být přiměřená, koordinovaná a nemá se zbytečně opakovat. Pokud už byla určitá otázka posouzena v územním plánování, nemá se znovu otevírat v každé další fázi řízení.
Ano. Novela nebere sousedům právo bránit své vlastnictví, soukromí ani životní podmínky. Sousedé budou moci uplatnit námitky, pokud se stavba přímo dotýká jejich práv.
Smyslem změny je, aby námitky byly konkrétní, věcné a podané včas. Není cílem umožnit nekonečné blokování staveb obecným nesouhlasem, ale zároveň musí zůstat zachována možnost bránit se proti skutečnému zásahu do práv.
Ne. Právo sousedů bránit se zůstává zachováno. Novela pouze zpřesňuje, že stavební řízení nemá být zdržováno námitkami k věcem, které se souseda přímo netýkají.
Pokud se záměr dotýká vlastnického práva, přístupu, oslunění, soukromí nebo jiného konkrétního práva, soused se může bránit. Pokud ale někdo uplatňuje obecný nesouhlas bez konkrétního dopadu na svá práva, nemá to být důvodem k neúměrnému prodlužování řízení.
Ano, soudní ochrana zůstává zachována. Stavební zákon stanoví pro žalobu proti rozhodnutí stavebního úřadu lhůtu jednoho měsíce od oznámení rozhodnutí.
Tato lhůta je důležitá pro právní jistotu. Pokud má mít stavba předvídatelnou časovou osu, musí být jasné, dokdy lze rozhodnutí napadnout a kdy je možné považovat věc za stabilní.
Novela obsahově rozsah práv veřejnosti nemění. Veřejnost má klíčový prostor v územním plánování, kde se rozhoduje o tom, zda a kde se má stavět.
Ve stavebním řízení se už řeší především technické provedení konkrétního záměru, který má být v souladu s územně plánovací dokumentací. Cílem je omezit obstrukční nástroje, nikoli smysluplnou účast veřejnosti.
Ne. Ochrana přírody a krajiny zůstává zachována. Některé procesy se integrují do rozhodování stavebních úřadů, jiné zůstávají v kompetenci dotčených orgánů, například v citlivých územích nebo u zvláštních režimů ochrany.
Změna má zabránit tomu, aby se ochrana jednotlivých zájmů uplatňovala nepředvídatelně, opakovaně nebo nepřiměřeně. Nejde o oslabení ochrany, ale o její lepší koordinaci.
Ne. Ochrana památek zůstává zachována. Historická centra, památkové rezervace, památkové zóny, nemovité památky i jejich ochranná pásma zůstávají pod zvláštním režimem ochrany.
Novela má zpřehlednit procesy a nastavit jasnější odpovědnost za rozhodnutí. Cílem není umožnit necitlivé zásahy, ale zajistit, aby ochrana kulturního dědictví fungovala odborně, předvídatelně a v rozumných lhůtách.
Černé stavby nejsou přípustné ani podle nového zákona. Novela ale lépe rozlišuje mezi závažným porušením pravidel a méně závažným pochybením.
Cílem je postupovat důsledně tam, kde je to nutné, ale zároveň se vyhnout nepřiměřeně tvrdým sankcím v případech, kdy by nedávaly smysl. Zjednodušení legální cesty má také snížit motivaci stavět bez povolení.
Ano. Novela posiluje princip ochrany dobré víry. Lidé nerozumí tomu, proč by měli nést nejtvrdší důsledky, například hrozbu odstranění stavby, pokud sami nic neporušili a koupili nemovitost v důvěře, že byla řádně povolena.
Právo má rozlišovat mezi skutečným viníkem a člověkem, který se stal obětí chyby systému nebo jednání svého právního předchůdce. Nejde o omluvu černých staveb, ale o spravedlivější posouzení konkrétních situací.
Ano. Stavební právo má umět nejen kontrolovat, ale také rychle pomáhat. Po živelných pohromách je důležité, aby se lidé mohli vrátit k normálnímu životu a obnovit bydlení bez zbytečných průtahů.
Novela proto umožňuje rychlejší postupy tam, kde obnova dává smysl a nehrozí opakování stejného problému. Cílem je praktický systém, který lidem pomáhá v krizových situacích.
Výdejní boxy zásilkových služeb mají být výslovně zařazeny mezi drobné stavby ve volném režimu, tedy bez potřeby stavebního povolení.
Jejich umisťování má zůstat administrativně jednoduché, ale zároveň mají platit základní pravidla například pro bezpečnost, přístup nebo napojení na infrastrukturu. Musejí být také budovány v souladu s územním plánem. Cílem je jasné a jednotné řešení pro obce, provozovatele i občany.
Princip „jedno řízení, jeden úřad, jedno rozhodnutí". Stavebník už nemá obíhat množství úřadů a sbírat jednotlivá razítka bez jasné odpovědnosti za výsledek.
Novela má nahradit řetězení stanovisek jedním koordinovaným procesem. Stavebník má mít jednoho partnera, jasněji dané lhůty a předvídatelnější výsledek.
Zrychlení má přijít hlavně odstraněním duplicit. Co už bylo nebo mělo být posouzeno v územním plánování, se nemá znovu posuzovat ve stavebním řízení.
Současně se posilují lhůty, integrují se stanoviska dotčených orgánů a jasněji se stanovuje odpovědnost stavebního úřadu za finální rozhodnutí. Cílem je snížit počet vracení, opakovaných doplnění a zacyklení řízení.
Znamená to, že záměr se má posuzovat podle skutkového a právního stavu ke dni podání žádosti. To je zásadní pro právní jistotu stavebníka.
Dnes se může stát, že během dlouhého řízení se změní podmínky, dokumentace se musí přepracovat, znovu obeslat a znovu projednat. Pevný rozhodný okamžik má zabránit tomu, aby se řízení donekonečna vracelo na začátek kvůli změnám, které stavebník nemohl při podání žádosti znát.
Ano. Novela počítá s tím, že stavebník může spolu se žádostí předložit i návrh rozhodnutí včetně odůvodnění.
Neznamená to, že by si rozhodoval sám. Rozhoduje vždy stavební úřad. U kvalitně připravených žádostí ale může takový návrh výrazně pomoci, protože úřad dostane strukturovaný podklad a nemusí vše vytvářet od nuly.
Novela jasněji nastavuje odpovědnost tam, kam patří. Za správnost a splnění technických požadavků v projektové dokumentaci odpovídá projektant a další autorizované osoby.
Stavební úřad nemá být spoluprojektantem. Jeho úkolem není znovu odborně přepočítávat každou specializovanou část projektu, ale posoudit zákonnost záměru, ochranu veřejných zájmů a soulad s tím, co má podle zákona hodnotit.
Ne. Znamená to lepší rozdělení odpovědnosti. Odbornou garanci technických částí dokumentace nese autorizovaná osoba, která má profesní odpovědnost.
Úřad se díky tomu může soustředit na to, co je jeho role: zákonnost, veřejné zájmy, procesní správnost a soulad záměru s požadavky zákona. Tím se má zvýšit kvalita i rychlost rozhodování.
Je třeba rozlišovat dotčené orgány a vlastníky nebo správce veřejné dopravní a technické infrastruktury. U dotčených orgánů stavební zákon pracuje s tím, že mají na vyjádření nebo závazné stanovisko zpravidla 30 dnů, ve složitých případech lze lhůtu prodloužit.
Pokud se ve lhůtě nevyjádří, může za zákonem stanovených podmínek nastoupit fikce souhlasu bez podmínek. Neplatí to ale u některých citlivých environmentálních případů, například EIA, kde zákon fikci výslovně vylučuje.
U správců veřejné dopravní a technické infrastruktury je právně nepřesné automaticky tvrdit, že ve všech případech nastupuje stejná fikce souhlasu jako u dotčených orgánů.
I zde má ale novela posílit lhůty a předvídatelnost. Správci sítí mají respektovat lhůty pro svá vyjádření, typicky 30 dnů a ve zvlášť složitých případech 60 dnů. Podstatné je, aby stavebník nečekal neomezeně dlouho.
Zjednodušení neznamená oslabení bezpečnosti. U požární bezpečnosti je cílem zjednodušit proces, ne standard ochrany.
Hasiči přehodnotili rozsah svých požadavků na stavby, dokumentaci a způsob projednání. Stavby a procesy se mají lépe rozlišovat podle požárního rizika. U jednodušších staveb a u projektů s minimálním požárním rizikem se předpokládá administrativní zjednodušení postupů, zatímco u staveb s vyšším požárním rizikem zůstává uplatnění požadavků na požární ochranu i nadále zásadní.
Závazné stanovisko orgánu státního požárního dozoru zůstává u staveb, kde je požární riziko významné. Typicky jde o tunely, nemocnice, obchodní centra nebo další stavby, které jsou v případě požáru obtížně evakuovatelné.
Změna se tedy netýká standardu ochrany, ale plynulosti řízení a odstranění zbytečných administrativních kroků tam, kde riziko není vysoké.
Ano. Novela posiluje využití autorizovaných inspektorů. Už dnes může být k žádosti přiložen odborný posudek autorizovaného inspektora, který dokládá, že stavba odpovídá povolení, je způsobilá k užívání a splňuje požadavky na výstavbu.
Novela umožňuje autorizovaným inspektorům vydat i kolaudační rozhodnutí. To může významně zrychlit závěrečnou fázi, která je pro stavebníky často klíčová kvůli hypotékám, katastru nebo nakládání s majetkem.
Rozběhnutá řízení se dokončí podle přechodných ustanovení tak, aby nebyla zbytečně komplikována nebo vracena na začátek.
Cílem je plynulý přechod, nikoli zastavení probíhajících projektů. Pokud se některé správní postupy novelou ruší, budou zastaveny, případně budou jejich použitelné části využity v dalším rozhodování.
Cílem je pravý opak. Největším zdrojem sporů je dnes nepřehlednost, nejednotná praxe a opakované procesní vracení věcí.
Jasnější pravidla, omezení obstrukcí, pevnější odpovědnost a důraz na proporcionalitu by měly motivaci k účelovým sporům snižovat. Soudní ochrana zůstává zachována, ale systém má být předvídatelnější.
Jde o princip, že pokud lze záměr upravit tak, aby splňoval zákonné požadavky, stavební úřad má raději stanovit podmínky a povolení vydat, než žádost rovnou zamítnout.
Nejde o novinku, která by obcházela zákon. Podobný princip už právní řád zná. Novela ho výslovně potvrzuje a zpřehledňuje. Pokud podmínky splnit nelze, žádost se samozřejmě zamítne.
Novela stanovuje základní časový rámec pro terénní část archeologického průzkumu před stavbou na 6 měsíců, s možností prodloužení dohodou.
Cílem je větší předvídatelnost. Dnes mohou průzkumy trvat nepředvídatelně dlouho, což komplikuje plánování investic, rezervaci stavebních kapacit i čerpání dotací. Ochrana archeologického dědictví zůstává zachována, ale proces má být časově uchopitelnější.
Cílem je úředníkům práci zjednodušit, ne přidat další byrokracii. Novela odstraňuje duplicitní procesy, opakovaná posuzování a nejasné hranice odpovědnosti.
Úředník má mít jasnější metodiku, stabilní zázemí a srozumitelnější proces. Snížení administrativy má pomoci tomu, aby se úředníci mohli soustředit na skutečně podstatné posouzení záměru.
Odpovědnost ponese stavební úřad jako celek. Tím se má zvýšit přehlednost rozhodování a ukončit přehazování odpovědnosti mezi jednotlivými orgány.
Jasná odpovědnost je důležitá pro stavebníky i pro samotné úředníky. Každý má vědět, kdo má věc řešit, v jaké fázi a s jakým výsledkem.
Stavební úřad má posuzovat zákonnost, veřejné zájmy, procesní správnost a soulad záměru se zákonnými požadavky. Nemá ale nahrazovat práci projektanta, statika, požárního specialisty nebo jiného autorizovaného odborníka.
Novela proto jasněji vymezuje odpovědnost projektanta. Úřad nemá předstírat, že je schopen plně revidovat veškerou vysoce specializovanou činnost autorizovaných osob.
Projektant odpovídá za správnost projektové dokumentace a za splnění technických požadavků. Pokud některou část neumí zpracovat sám, musí přizvat specialistu, který odpovídá za svou část.
Projektant zároveň neodpovídá za odchylky, které při stavbě nevznikly s jeho souhlasem. Novela tak přesněji rozlišuje, co je odpovědnost projektanta a co je role stavebního úřadu.
Ano. Implementace má probíhat řízeně, s metodickou podporou a ve spolupráci s resorty, obcemi, kraji a dalšími aktéry.
Součástí přípravy je komunikace se samosprávami, stavebními úřady, tajemníky, kraji i samotnými úředníky. Cílem je, aby přechod nebyl skokový a aby úředníci měli včas dostupné informace, metodiku a kontakty pro řešení praktických dotazů.
Současný systém už dnes naráží na personální problémy. Část úřadů je dlouhodobě personálně nestabilní a velká část úředníků je v předdůchodovém nebo důchodovém věku. Nový systém má umožnit sdílení kapacit, zastupitelnost a jednotnou metodickou podporu.
Zákon je proto postaven tak, aby systém zjednodušil, nikoli zatížil. Méně duplicitních kroků a jasná odpovědnost mají snížit nároky na kapacity.
Úředníci stavebních úřadů mají být klíčovou hodnotou nového systému. Reforma má vytvořit profesionálnější a stabilnější prostředí, ve kterém budou mít úředníci jasnější metodiku, lepší zastupitelnost a odborné zázemí.
Přechod má probíhat postupně, podle pracovněprávních pravidel a s ohledem na praktické fungování úřadů. Cílem není ztratit zkušené lidi, ale dát jim stabilnější podmínky pro výkon náročné agendy.
Ne. Přechod úředníků do nové struktury nemá být založen na nereálné lhůtě pro okamžité rozhodnutí.
Vznik nové struktury je rozložen v čase a přechod má být řešen postupně. Cílem je, aby úředníci měli dostatek informací o dalším postupu a aby se změna připravovala řízeně, nikoli skokově.
Stavební úřady mají v roce 2027 fungovat v přechodném režimu. To znamená, že se počítá s postupnou integrací agend a s tím, že celý systém se nebude měnit ze dne na den.
Přechodná ustanovení mají zajistit, aby nedošlo k chaosu nebo přerušení výkonu agendy. Cílem je plynulý přechod na novou strukturu státní stavební správy.
Tato otázka je součástí implementačního projektu. Řeší se převod spisů, digitalizace a nastavení jednotných postupů tak, aby nebyla narušena kontinuita evidence stavebních dokumentací.
Cílem je promyšlený přechod, který zohlední praktické dopady v území a umožní úřadům pokračovat v práci bez ztráty dokumentace nebo procesní návaznosti.
Rychlost není cílem sama o sobě. Cílem je odstranit zbytečné průtahy, duplicity a opakování.
Kvalita rozhodování se má naopak zvýšit tím, že se relevantní zájmy posoudí koordinovaně, bude jasně daná odpovědnost a úřady dostanou jednotnější metodiku.
Naopak. Novela postavení obcí a krajů v územním plánování posiluje. Právo na územní samosprávu se zařazuje mezi veřejné zájmy a obce a kraje mají hájit veřejný zájem na rozvoji svého území.
Obce a kraje budou pořizovat územně plánovací dokumentaci v samostatné působnosti. To znamená silnější politickou odpovědnost a větší možnost skutečně rozhodovat o podobě území.
Znamená to, že územní plánování bude výrazněji spojeno se samosprávnou odpovědností. Obec nebo kraj má rozhodovat o tom, jak se má území rozvíjet, jaké potřeby obyvatel má naplňovat a jaké hodnoty má chránit.
Dosud bylo pořizování územně plánovací dokumentace více spojeno s přenesenou působností. Novela tento model mění tak, aby samosprávy měly přímější kontrolu nad rozvojem svého území.
Obec zůstává účastníkem řízení a může uplatňovat námitky ve věcech, které souvisejí s územním plánem, rozvojem území a ochranou hodnot v její samostatné působnosti.
Zároveň se posiluje význam územního plánování. Obec má určovat koncepci rozvoje — tedy co a kde se má v území dít. Státní stavební správa má následně odborně posoudit konkrétní záměr podle zákona.
Ne. Místní znalost zůstává zachována prostřednictvím územního plánování obcí a jejich účasti v řízení. Úředníci mají i nadále působit v území, a tam, kde to bude účelné, mohou vzniknout detašovaná pracoviště.
Cílem změny není omezit vliv samospráv, ale odstranit roztříštěnost systému a sjednotit metodiku rozhodování.
Vzniknout má Úřad rozvoje území, 14 úřadů rozvoje kraje v sídlech krajů a hlavního města Prahy a 205 územních pracovišť v obcích s rozšířenou působností. Podle potřeby vzniknou také detašovaná pracoviště v dalších obcích.
Cílem nové struktury je sjednotit metodiku a rozhodovací praxi, odstranit systémovou podjatost, omezit kompetenční spory a umožnit sdílení kapacit.
Samotný počet úřadů není zárukou funkčního systému. Dnes systém trpí nedostatkem úředníků, rozdílnou praxí, kompetenčními spory a nejednotným výkladem pravidel.
Nový systém má umožnit sdílení kapacit, zastupitelnost, stabilnější metodiku a jednotnější rozhodování. Důležité není jen to, aby byl úřad fyzicky blízko, ale aby rozhodoval odborně, předvídatelně a v zákonných lhůtách.
Detašovaná pracoviště nad rámec základní sítě územních pracovišť mají vznikat podle potřeb v území. Zohlednit se má ekonomická, personální a kapacitní efektivita i poptávka obcí.
Smyslem je zachovat dostupnost tam, kde je možné zajistit kvalitní výkon agendy, nikoli mechanicky udržovat strukturu bez ohledu na personální a odborné kapacity.
Ano. Právě obce často narážejí na stejné bariéry jako soukromí stavebníci: dlouhé řízení, nejisté výsledky, opakované doplňování a nemožnost stihnout projekt v rámci dotačního období nebo volebního mandátu.
Rychlejší územní plánování, jasnější pravidla a předvídatelnější povolování mají pomoci obcím připravovat školy, školky, zdravotní a sociální zařízení, dostupné bydlení i dopravní a technickou infrastrukturu.
Novela vypouští některé zbytečné formální kroky a umožňuje rychlejší postup u změn, které nezasahují do koncepce územního plánu. Drobné změny v zastavitelném území mají být možné v řádu měsíců.
Cílem je, aby obce nemusely kvůli drobným opravám, zpřesněním nebo konkrétním potřebám procházet zdlouhavým procesem, který dnes může trvat roky.
Jde o možnost obce vyjasnit výkladové otázky nebo souhlasit s drobnou odchylkou v případech, kdy nejsou dotčeny veřejné zájmy a souhlasí dotčení vlastníci a oprávnění investoři.
Může jít například o praktické zpřesnění v území, které nemění smysl a účel územního plánu, ale umožní rozumně povolit konkrétní záměr bez nutnosti dlouhé změny územně plánovací dokumentace.
Novela posiluje plánovací smlouvy a možnost předvídatelně řešit dopady nové výstavby na veřejnou infrastrukturu a obecní rozpočet.
Pokud nový rozvoj vytváří potřebu chodníků, kanalizace, dopravy, školských kapacit, zeleně nebo služeb, má být možné tyto náklady a závazky řešit transparentně a včas. Cílem je férový vztah, ne nahodilé vyjednávání.
Novela počítá s nástroji, které obcím umožní lépe reagovat na situace, kdy změnou územně plánovací dokumentace dojde ke zvýšení hodnoty pozemku.
Smyslem je, aby rozvoj území přinášel férový přínos i obci, která musí zajistit veřejnou infrastrukturu a služby pro nové obyvatele nebo uživatele území.
Cílem reformy je převést výkon stavební správy na stát a odstranit situaci, kdy obce doplácejí na výkon státní správy ze svých rozpočtů.
Konkrétní nastavení financování, kompenzací a provozních nákladů je součástí implementační přípravy. Pracovněprávní otázky mají být řešeny podle standardních pravidel.
Součástí implementace je projektový tým a síť územních koordinátorů. Ti mají v regionech komunikovat se samosprávami a pomáhat řešit konkrétní otázky — personální, organizační i technické.
Obce tak mají mít konkrétní kontakty, se kterými budou moci řešit své dotazy napřímo. Cílem je, aby přechod na nový systém nebyl jen formální změnou zákona, ale skutečně řízeným procesem.
Novela počítá se záchrannou sítí pro obce, které nechtějí nebo nemohou pořizovat územní plán vlastními silami. Obec se v takovém případě může dohodnout s jinou obcí, krajem nebo kvalifikovaným pořizovatelem, případně se společenstvím obcí (jehož postavení bylo právě kvůli této možnosti upraveno). Obec také může požádat Úřad rozvoje území kraje, který je pro obec povinen pořídit územní plán na své náklady.
Cílem je posílit samosprávy, ale zároveň nenechat menší obce bez odborné pomoci.
Novela nevzniká ve vzduchoprázdnu. Navazuje na několik let odborné debaty o stavebním právu a reaguje na problémy, které se dlouhodobě nedaří řešit dílčími úpravami.
Současně platí, že legislativní proces umožňuje připomínky, projednávání ve výborech, pozměňovací návrhy, projednání v Senátu i podpis prezidenta. Finální podoba zákona vzniká v rámci standardního parlamentního procesu.
Poslanecký návrh je legitimní cesta, kterou právní řád umožňuje. Neznamená to obcházení debaty. Návrh se projednává v Parlamentu a může být upravován v rámci standardního legislativního procesu.
Důvodem je naléhavost situace. Příprava zcela nového vládního návrhu by znamenala ztrátu dalších let v době, kdy je povolování staveb jednou z hlavních bariér dostupného bydlení a rozvoje obcí.
Ano, návrh je součástí legislativního procesu a během projednávání mohou být předkládány a diskutovány pozměňovací návrhy.
Připomínky resortů, samospráv, odborné veřejnosti a dalších institucí se mohou promítnout do výsledného znění. Finální podoba zákona vznikne až po dokončení legislativního procesu.
Ano. Návrh se na základě debat zpřesňoval a doplňoval. Diskuse ukázala, kde systém v praxi nejvíc zadrhává a kde je legislativní text pro praxi nesrozumitelný nebo nejasný.
Základní směr se nemění: cílem je rychlejší, předvídatelnější a méně administrativně zatížené povolování staveb. Výsledný text ale více reflektuje praktické připomínky resortů, samospráv, stavebních úředníků, tajemníků, odborné veřejnosti i občanů.
Inspirace Polskem není o mechanickém kopírování paragrafů. Jde o poučení z přístupu, který dokázal omezit zbytečné průtahy, jasněji nastavit odpovědnost a zmenšit prostor pro procesní chaos. Ostatně i OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) v roce 2025 při srovnání ČR a Polska konstatovala, že změny v Polsku ukazují správný směr i pro české stavební právo.
Český systém musí odpovídat českým právním a správním podmínkám. Smyslem srovnání je ukázat, že rychlejší a předvídatelnější povolování staveb není nereálné, pokud stát nastaví jasná pravidla a odpovědnost.
Ne. Zákon nastavuje pravidla pro všechny stavebníky: občany, obce, kraje, stát, veřejné investory, malé stavebníky i větší projekty.
Velcí investoři si často dokážou složitý systém poradensky a právně obsloužit. Běžný občan, obec nebo menší stavebník je v dnešním systému často ztracený. Zjednodušení procesů proto pomáhá právě těm, kteří nemají kapacity roky obíhat úřady a řešit opakované doplňování.
Nedostupnost bydlení je jedním z největších problémů České republiky. Nabídka bytů je základní podmínkou toho, aby se bydlení mohlo stát dostupnějším.
Zařazení hromadného bydlení mezi veřejné zájmy neznamená, že jakákoli bytová stavba dostane automaticky přednost před vším ostatním. Znamená to, že potřeba bydlení má být při rozhodování zohledněna jako významný veřejný zájem a má být férově vyvažována s ostatními chráněnými zájmy.
Ne automaticky. Bydlení se má stát významným veřejným zájmem, ale ochrana přírody, krajiny a památek zůstává zachována.
Cílem je vyvažování veřejných zájmů, nikoli nahrazení jednoho zájmu druhým. Pokud existuje způsob, jak záměr upravit podmínkami a zároveň chránit hodnoty území, má se hledat řešení místo automatického zamítnutí.
Nejde o oslabení veřejných zájmů, ale o změnu procesního režimu. Mnohé veřejné zájmy se mají posuzovat integrovaně v rámci jednoho řízení. V některých citlivých oblastech, například u památek nebo zvláště chráněných území, zůstávají zvláštní režimy.
Dotčené orgány mají své požadavky uplatňovat včas, přiměřeně a srozumitelně. Cílem je, aby veřejné zájmy byly chráněny účinně, ne opakovaně a nepředvídatelně.
Riziko korupce se snižuje především transparentností, dohledatelností a jasnou odpovědností. Roztříštěný systém s množstvím dílčích kroků, papírových složek a nejasných lhůt není automaticky bezpečnější.
Jednotnější proces, digitální stopa, jasná lhůta a odpovědný úřad mohou kontrolovatelnost zvýšit. Důležité je, aby bylo zřejmé, kde spis je, kdo jej řeší a proč případně dochází ke zdržení.
Protože digitální systém musí být funkční. Zkušenosti z minulých let ukázaly, že nepřipravená digitalizace může místo pomoci celý systém paralyzovat.
Digitalizace má být nástrojem zrychlení a transparentnosti, nikoli další překážkou. Proto je potřeba systémy připravit, otestovat a zavádět tak, aby pomáhaly úředníkům, stavebníkům i obcím.
Odpovědná digitalizace není o tom spustit systém za každou cenu. Je o tom spustit funkční nástroj, který lidem a úřadům skutečně pomůže.
Cílem je moderní, stabilní a otestovaný digitální systém, který sníží administrativu, zvýší transparentnost a umožní lepší kontrolu průběhu řízení.
Rychlejší a předvídatelnější povolování znamená více investic, rychlejší výstavbu a nižší náklady způsobené časem a nejistotou. To se promítá do dostupnosti bydlení, rozvoje obcí i konkurenceschopnosti celé ekonomiky.
Každý rok zdržení znamená vyšší náklady pro stavebníky, obce i stát. Pokud se podaří zkrátit přípravu staveb, ušetří se nejen soukromé peníze, ale i veřejné prostředky.
Novela je postavena na zkušenostech z praxe a na důrazu na implementaci. Klíčové není jen přijetí zákona, ale také metodická práce, školení, průběžné vyhodnocování a podpora úřadů.
Současný stav ale už nyní vytváří vážné problémy: personální nestabilitu, dlouhé lhůty, zacyklené procesy a nízkou předvídatelnost. Reforma má tato rizika řešit systémově, nikoli jen kosmeticky.
Napište nám dotaz do e-mailu nebo se obraťte přímo na územního koordinátora pro váš kraj.
