Nejčastější otázky a odpovědi k novele stavebního zákona

Současný systém už dnes naráží na personální problémy. Část úřadů je dlouhodobě personálně nestabilní a velká část úředníků je v předdůchodovém nebo důchodovém věku. Nový systém má umožnit sdílení kapacit, zastupitelnost a jednotnou metodickou podporu.

Zákon je proto postaven tak, aby systém zjednodušil, nikoli zatížil. Méně duplicitních kroků a jasná odpovědnost mají snížit nároky na kapacity.

Úředníci stavebních úřadů mají být klíčovou hodnotou nového systému. Reforma má vytvořit profesionálnější a stabilnější prostředí, ve kterém budou mít úředníci jasnější metodiku, lepší zastupitelnost a odborné zázemí.

Přechod má probíhat postupně, podle pracovněprávních pravidel a s ohledem na praktické fungování úřadů. Cílem není ztratit zkušené lidi, ale dát jim stabilnější podmínky pro výkon náročné agendy.

Ne. Přechod úředníků do nové struktury nemá být založen na nereálné lhůtě pro okamžité rozhodnutí.

Vznik nové struktury je rozložen v čase a přechod má být řešen postupně. Cílem je, aby úředníci měli dostatek informací o dalším postupu a aby se změna připravovala řízeně, nikoli skokově.

Rozhodující bude převažující náplň práce. Pokud zaměstnanec vykonává převážně agendu, která přechází do státní stavební správy, přejde podle pravidel zákoníku práce spolu s touto agendou. U smíšených úvazků, například při poměru 50 na 50, se budou konkrétní případy řešit individuálně. Cílem je najít řešení mezi novým vedením státní stavební správy, dosavadním zaměstnavatelem a dotčeným zaměstnancem tak, aby byl zajištěn výkon agendy i férové pracovní podmínky.

Pokud agenda nepřevažuje, přechod nebude automatický. I v těchto případech ale může zaměstnanec projevit zájem o práci ve státní stavební správě a situace se bude řešit podle potřeb systému a možností daného pracoviště.

Počet přecházejících zaměstnanců nebude stanoven mechanicky předem. Základním kritériem bude převažující výkon agendy, která přechází do státní stavební správy.

Zaměstnanci z dotčených orgánů, například z oblasti životního prostředí, se po integraci nestanou automaticky úředníky, kteří budou vydávat celé stavební povolení. Budou dál vykonávat svou odbornost jako specialisté na konkrétní chráněný veřejný zájem. Na jejich odborný výstup pak naváže úředník stavebního úřadu, který vede řízení a vydává výsledné rozhodnutí.

Jeden úředník nebude dělat kompletní proces. Ochranu zájmů bude posuzovat integrovaný specialista a teprve na jeho výstup naváže úředník stavebního úřadu, který vede řízení.

Platí, že agenda je vždy vykonávána úředníkem s patřičnou zkouškou zvláštní odborné způsobilosti nebo úřednickou zkouškou, přičemž úředník může vykonávat pouze činnosti, ke kterým má oprávnění.

Také u územního plánování bude rozhodující převažující náplň práce. Zároveň platí důležitá výjimka: pořizování územně plánovací dokumentace se má stát samostatnou působností obcí a krajů.

Zaměstnanci, kteří budou pořizovat územně plánovací dokumentaci pro obec nebo kraj v samostatné působnosti, proto zůstanou zaměstnanci dané obce nebo kraje. Ti, jejichž agenda bude přecházet do státní stavební správy, budou řešeni podle pravidel přechodu agend.

Základní garancí je, že se úředníkům přechodem nezhorší platové podmínky. Vedle toho má nový systém nabídnout stabilnější zázemí, jednotnou metodickou podporu, lepší zastupitelnost a jasnější rozdělení odpovědnosti.

Cílem není přenést na úředníky více nejistoty, ale naopak vytvořit profesionální státní stavební správu, ve které nebudou jednotlivé úřady izolované a přetížené bez možnosti sdílet kapacity.

Ano, pokud je jejich převažující pracovní náplní zajištění výkonu agendy, která přechází do státní stavební správy. Přechod se tedy netýká jen úředníků se složenou zkouškou zvláštní odborné způsobilosti, ale obecně zaměstnanců, kteří se na výkonu této agendy podílejí.

Administrativní pracovníci se tím automaticky nestávají oprávněnými úředními osobami pro rozhodování ve stavebních věcech. Budou vykonávat činnosti odpovídající jejich pracovnímu zařazení a kvalifikaci.

Nikoliv. Kvalifikační požadavky jsou řešeny stavebním zákonem, přičemž úředník z dotčeného orgánu, který nemá úřednickou zkoušku nebo zkoušku zvláštní odborné způsobilosti k tomu, aby vykonával agendu stavebního úřadu, nemůže být oprávněnou úřední osobou vydávající povolení záměru.

Tento zaměstnanec bude integrován jako specialista na chráněný veřejný zájem, k němuž je svou zkouškou odborné způsobilosti oprávněn, a tuto činnost bude nadále zajišťovat v rámci Úřadu rozvoje území.

Přesný počet přecházejících zaměstnanců nebude určen jedním plošným číslem. Základem bude převažující výkon agendy, která přechází do státní stavební správy, a konkrétní potřeby jednotlivých pracovišť.

U částečných úvazků se bude postupovat podle obecných pravidel přechodu pracovněprávních vztahů a podle manažerských rozhodnutí.

Některé odbornosti nebude nutné mít na každém územním pracovišti samostatně. Pokud bude určitý chráněný veřejný zájem potřeba posuzovat jen v menším počtu případů, může být specialista zařazen například na krajském pracovišti a územní pracoviště budou jeho odbornost využívat podle potřeby.

Smyslem je lépe sdílet kapacity, zajistit odbornost a zároveň nezatěžovat každé pracoviště pozicemi, které by v daném místě nebyly efektivně využity.

Počet míst nebude určen pouze plošným číslem. Bude vycházet z rozsahu přecházejících agend, z převažující náplně práce zaměstnanců a z potřeb jednotlivých pracovišť.

Konkrétní nastavení kapacit bude součástí implementace nové struktury státní stavební správy.

"Přechod dotčených zaměstnanců na úřady rozvoje území krajů je koncipován jako automatický přechod pracovněprávních vztahů ze zákona podle § 338 a následujících zákoníku práce. Rozhodující je převažující náplň práce zaměstnance, nikoli jeho souhlas, a k přechodu proto dochází bez ohledu na to, zda s ním zaměstnanec souhlasí.

Zaměstnanec může přechodu zabránit podáním výpovědi podle § 51a zákoníku práce. V takovém případě pracovní poměr skončí ještě před přechodem a nárok na odstupné zaměstnanci nevzniká. Samotné „odmítnutí přechodu“ tedy nezakládá automaticky právo na odstupné.

Pokud zaměstnanec po přechodu na nového zaměstnavatele podá do dvou měsíců výpověď nebo v této lhůtě uzavře dohodu o rozvázání pracovního poměru, může se podle § 339a zákoníku práce domáhat určení, že pracovní poměr skončil z důvodu podstatného zhoršení pracovních podmínek v souvislosti s přechodem. Prokáže-li se tento důvod, náleží mu odstupné podle § 67 odst. 1 zákoníku práce. Samotná změna zaměstnavatele však podstatné zhoršení pracovních podmínek bez dalšího nepředstavuje."

"K přechodu pracovních poměrů dochází na základě principu přechodu působnosti. Předpokladem je, že na URUK přejdou ti pracovníci, kteří budou vykonávat činnosti URUK, to znamená:

a) u stavebních úřadů dojde k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů u všech zaměstnanců, neboť přechází veškeré působnost stavebních úřadů na nové úřady rozvoje území

b) u orgánů územního plánování dojde k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů u pouze těch zaměstnanců, kteří (v převažujícím rozsahu) vykonávají působnost, která přechází na nové úřady rozvoje území podle § 21 odst. 3 a 4:

(3) Úřad rozvoje území kraje je nadřízeným orgánem krajů a obcí jako orgánů územního plánování.

(4) Úřad rozvoje území kraje, případně z jeho pověření jeho územní pracoviště

a) vykonává kontrolu ve věcech územního plánování,

b) pořizuje územní plán a územní opatření na žádost obce podle § 47 odst. 2,

c) pořizuje a vydává vymezení zastavitelného území obcí, které nemají územní plán, a

d) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.

(5) U dotčených orgánů dojde k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů u pouze těch zaměstnanců, kteří (v převažujícím rozsahu) vykonávají působnost, která přechází na nové úřady rozvoje území podle § 1b.

Lze očekávat, že města a obce ve správním území ORP budou potřebovat své pořizovatele a další pracovníky pro výkon své samosprávné kompetence pořizovatele. Výsledný poměr přechodu pracovníků na URUK nebo na obce tak nelze předjímat (ani nařizovat) a bude záviset mj. na zájmu pracovníků úřadů územního plánování a na dohodách mezi zástupci obcí, krajů a URU."

"Výběrová řízená budou otevřená a transparentní. Zaměstnanec bude mít oba pracovní poměry současně (pracovní poměr jako ředitel URUK nebo vedoucí územního pracoviště) a zároveň bude stále zaměstnanec dané obce či kraje, kde bude nadále vykonávat agendu stavebního úřadu v přenesené působnosti. Každý se do VŘ hlásí dobrovolně, k zajištění motivace kompenzace časového vytížení je v zákoně uvedena možnost pobírat plat již na URUK a souběžně u stávajícího zaměstnavatele. Vzhledem k tomu, že URUK ani územní pracoviště v roce 2027 nevznikne, jeho ředitel nebo vedoucí nebude ještě vykonávat žádnou věcnou agendu ani působnost, ale bude se podílet pouze na organizační přípravě zahájení činnosti úřadu.

Současně je nutné zmínit, že v mnoha případech k překryvu ani docházet nebude a bude se jednat o nové manažery, kteří vzejdou z výběrových řízení, kteří nemusí být současně stávajícími řediteli krajských stavebních úřadů nebo vedoucí obecních stavebních úřadů."

"Zařazení zaměstnance do platové třídy a platového stupně se přechodem na stát nemění. Platové tarify podle nařízení vlády č. 304/2014 Sb. jsou však vyšší než tarify podle nařízení vlády č. 341/2017 Sb. pouze ve 12. a vyšší platové třídě. Zaměstnancům zařazeným do 11. a nižší platové třídy se proto samotným přechodem platový tarif nezvýší, protože tarifní částky jsou v obou tabulkách shodné.

U zaměstnanců zařazených do 12. a vyšší platové třídy může dojít ke zvýšení platového tarifu v důsledku použití jiné platové tabulky. Přechodná ustanovení čl. II bodů 16 až 18 komplexního pozměňovacího návrhu ST 67/11 však současně zajišťují, aby se v souvislosti s přechodem nezvyšoval součet platového tarifu a osobního příplatku pouze z důvodu změny zaměstnavatele. Pokud tedy zaměstnanec pobírá osobní příplatek, může být jeho výše upravena tak, aby celková výše těchto dvou složek platu odpovídala stavu před přechodem.

Ke snížení osobního příplatku tak může podle aktuálního znění přechodných ustanovení dojít pouze tehdy, pokud se zaměstnanci zvýší platový tarif v důsledku přechodu na odměňování podle jiné platové tabulky. Toto pravidlo se však neuplatní při zvýšení tarifu z jiných důvodů, například při postupu do vyššího platového stupně nebo při valorizaci platových tarifů. Zvláštní příplatek a příplatek za vedení se podle čl. II bodu 18 ST 67/11 poskytují nejméně ve stejné výši jako před přechodem, a to po dobu jednoho roku."

"Zařazení zaměstnanců stavebních úřadů do platové třídy a platového stupně se v souvislosti s přechodem pracovního poměru na stát nemění, pokud současně nevznikne důvod pro zařazení do jiné platové třídy nebo pro postup do vyššího platového stupně. Doba dosavadní praxe na úseku stavebního řízení nebo územního plánování se pro účely stanovení platového stupně započítává v plném rozsahu. To vyplývá z přechodného ustanovení obsaženého v čl. II bodu 16 komplexního pozměňovacího návrhu ST 67/11.

Platové tarify státních zaměstnanců podle nařízení vlády č. 304/2014 Sb. jsou shodné se základní stupnicí platových tarifů podle nařízení vlády č. 341/2017 Sb. až do 11. platové třídy včetně. Zaměstnancům zařazeným v 11. nebo nižší platové třídě proto samotný přechod pod stát nepřinese zvýšení platového tarifu z důvodu použití jiné platové tabulky. Vyšší tarify se týkají až 12. a vyšší platové třídy.

Přechodná ustanovení zároveň zaručují, že zaměstnancům po přechodu neklesne výše nárokových složek platu. V případě zaměstnanců zařazených ve 12. a vyšší platové třídě může dojít ke zvýšení tarifního platu, avšak podle čl. II bodu 17 ST 67/11 může být současně upravena výše osobního příplatku tak, aby součet těchto složek odpovídal stavu před přechodem. Faktické navýšení platu proto nastane zejména u zaměstnanců, kterým osobní příplatek není poskytován nebo je nižší než rozdíl vzniklý zvýšením tarifního platu."

"Přechod zaměstnanců na úřady rozvoje území krajů probíhá automaticky ze zákona podle § 338 a následujících zákoníku práce. Rozhodující je, zda zaměstnanec převažujícím způsobem vykonává činnosti, které přecházejí na nový úřad. Přechod tedy není založen na souhlasu zaměstnance, ale nastává přímo ze zákona.

Současně jsou zaměstnancům poskytovány záruky zachování jejich základních pracovních a platových podmínek. Přechodná ustanovení obsažená v čl. II bodech 16 až 18 komplexního pozměňovacího návrhu ST 67/11 zajišťují ochranu nárokových složek platu a zachování dosavadního zařazení do platové třídy a platového stupně za podmínek stanovených zákonem.

Pokud by v jednotlivých případech vznikl nedostatek zaměstnanců, bude situace řešena personálními opatřeními nových úřadů. Součástí přípravy reformy je také náborová a komunikační podpora zaměřená na získání a stabilizaci zaměstnanců. Současně se předpokládá, že díky zjednodušení povolovacích procesů a sloučení některých agend bude celková personální potřeba nižší než v současném systému."

"Není stanoven exaktně předem počet lidí, co přechází na URUK, ale tento přechod definuje kritérium převažující agendy. Pokud u žádného zaměstnance přecházející agenda nepřevažuje, automaticky nepřejde nikdo. Nicméně v celkovém důsledku přecházejících agend se logicky sníží potřeba těchto pracovníků na stávajícím obecním nebo krajském úřadu, a navíc tento úřad na ně přestane dostávat příspěvek na výkon přenesené působnosti. Je proto pravděpodobné, že obecní nebo krajský úřad bude nadbytečná pracovní místa rušit a některé zaměstnance propouštět, a naopak úřady rozvoje území budou zaměstnance potřebných kvalifikací poptávat na trhu práce.

Jeden úředník SÚ nebude dělat kompletní proces, leda by měl úřednické zkoušky na všechny potřebné obory. Obvykle však ochranu složkových veřejných zájmů bude posuzovat (integrovaný) specialista s kvalifikací pro daný veřejný zájem a teprve na jeho výstup naváže úředník s kvalifikací pro stavební řád. Všichni však budou pracovněprávně zaměstnanci stavebního úřadu, resp. České republiky – Úřadu rozvoje území ČR. Blíže viz § 37.

Úředníci, kteří přechází v rámci například agendy DOSS – ŽP, budou integrováni a dále budou vykonávat svoji agendu."

"V roce 2027 budou nadále zkoušky zvláštní odborné způsobilosti probíhat s tím, že všem úředníkům se při přechodu uzná současná kvalifikace. Pro nové zaměstnance státu v rámci pracovního poměru (od 1. 1. 2028) platí, že buď musí složit úřednickou zkoušku, nebo postačí, že splňovali kvalifikaci pro výkon dosavadní působnosti k 31. 12. 2027, viz bod 15 přechodných ustanovení:

15. Kvalifikační požadavky podle tohoto zákona splňuje ten, kdo ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona splňoval kvalifikační požadavky podle dosavadní právní úpravy.

Zároveň se předpokládá, že začátkem roku 2028 stále ještě budou probíhat zkoušky odborné způsobilosti, pokud se zaměstnanec přihlásí ke konci roku 2027 tak, aby nebyl krácen na svých právech a měl možnost vykonat řádný termín zkoušky, případně opravný termín."

Ten, kdo bude státní správu vykonávat. Příspěvek poběží ještě v roce 2027 na přenesenou působnost.

Novela stavebního zákona od 1. 1. 2027 sjednocuje kvalifikační požadavky pro výkon činnosti orgánů územního plánování a stavebních úřadů do § 37. Podle nové úpravy může být pro splnění kvalifikačních požadavků dostačující ZOZ pro správní činnost v územním plánování, stavebním řádu nebo vyvlastnění, pokud jsou současně splněny požadavky na vzdělání. Vaše ZOZ z územního plánování z roku 2022 tedy může být z hlediska § 37 dostačující i pro činnost na úseku stavebního řádu. Je však třeba odlišit tento kvalifikační požadavek od povinnosti absolvovat ZOZ podle právních předpisů upravujících postavení úředníků územních samosprávných celků. V roce 2027 budou ZOZ nadále probíhat, a proto samotná změna § 37 automaticky neznamená, že plánovanou ZOZ pro stavební řád v dubnu 2027 nebude nutné absolvovat.

Do předpokládaného personálního počtu příslušného územního pracoviště URU jsou zahrnováni také zaměstnanci stavebních úřadů I. a II. typu, jejichž působnost má být do daného územního pracoviště začleněna, a to i v případě, že jsou v současnosti zaměstnanci jiné obce než obce s rozšířenou působností, u níž má být územní pracoviště umístěno. Je však třeba rozlišovat mezi plánovaným personálním počtem budoucího územního pracoviště a současnými personálními pravomocemi jednotlivých obcí. Městský úřad není zaměstnavatelem zaměstnanců jiných obcí, a nemůže proto vůči nim činit personální ani pracovněprávní kroky související s jejich budoucím přechodem. Pro účely plánování personálního zabezpečení územního pracoviště je tedy možné s těmito pracovníky pracovat jako s předpokládanou personální kapacitou budoucího URU. Jejich skutečný přechod k URU však bude řešen ve vztahu k jejich současným zaměstnavatelům a podle pravidel stanovených pro přechod zaměstnanců k 1. 1. 2028. V případech, kdy sídlo stavebního úřadu, jeho zaměstnavatel a území, na němž vykonává působnost, spadají do rozdílných správních obvodů, bude pro jednoznačné přiřazení zaměstnanců ke konkrétním územním pracovištím nezbytné vycházet z metodiky URU/MMR.

Určení zaměstnanců, kteří přejdou k 1. 1. 2028 na URU, bude vycházet z přechodných ustanovení právní úpravy a z vazby konkrétního zaměstnance na činnosti, jejichž výkon přechází z územních samosprávných celků na stát. Při posouzení proto nebude rozhodující pouze formální označení pracovního místa nebo název pracovní pozice. Zohledněn bude zejména skutečný výkon práce, sjednaný druh práce, pracovní náplň a rozsah, v jakém zaměstnanec vykonává převáděnou agendu stavebního úřadu, případně územního plánování. U zaměstnanců, kteří vedle stavební agendy vykonávají i jiné činnosti, bude nutné jejich situaci posoudit individuálně s ohledem na rozsah a charakter skutečně vykonávaných činností. Konkrétní postup identifikace zaměstnanců určených k přechodu a způsob vypořádání hraničních případů bude upřesněn v rámci metodického postupu při přípravě přechodu zaměstnanců na URU.

Zaměstnanec obecního nebo krajského stavebního úřadu, na kterého dopadne zákonný přechod k Úřadu rozvoje území k 1.1.2028, se stane ve většině případů státním zaměstnancem v pracovním poměru dle zákona o státních zaměstnancích.

Pro určení, zda konkrétní zaměstnanec přejde k URU, je rozhodující především to, zda a v jakém rozsahu fakticky vykonává činnosti spadající do působnosti, která k 1. 1. 2028 přechází na novou soustavu úřadů rozvoje území. Pracovní smlouva, druh práce a pracovní náplň představují důležité podklady pro toto posouzení, avšak u smíšených agend bude nutné posoudit skutečný obsah a převažující rozsah vykonávaných činností. Samotná výše úvazku ani budoucí systemizované místo nejsou samostatným rozhodujícím kritériem.

Konkrétní rozhodný den, ke kterému bude posuzována pracovní náplň zaměstnanců a počet úvazků v souvislosti s přechodem zaměstnanců na Úřad rozvoje území, není v tuto chvíli možné s konečnou platností uvést. Způsob a časové hledisko posouzení budou upřesněny v rámci přípravy samotného přechodu tak, aby bylo možné vycházet z aktuálního a skutečného stavu výkonu příslušných agend. O konkrétním postupu a případném rozhodném dni budou dotčené úřady a zaměstnanci informováni s dostatečným předstihem.

Konkrétní nejzazší termín, do kterého by obec měla zaměstnanci oznámit či nabídnout případnou změnu pracovní náplně v souvislosti s připravovaným přechodem zaměstnanců, nelze v tuto chvíli jednoznačně stanovit. S ohledem na připravovaný přechod zaměstnanců k 1. 1. 2028 lze doporučit, aby případné personální a organizační změny byly řešeny s dostatečným předstihem a aby zaměstnanci byli o změnách, které se jich týkají, informováni včas a transparentně.

Rozhodující není samotná skutečnost, že zaměstnanec bude dne 31. 12. 2027 ve výpovědní době, ale datum, ke kterému jeho pracovní poměr skutečně skončí. Skončí-li nejpozději 31. 12. 2027, k přechodu na stát nedojde a pracovněprávní nároky vypořádá obec či kraj. Bude-li však pracovní poměr trvat i k 1. 1. 2028 a budou splněny zákonné podmínky přechodu, přejde na stát i s probíhající výpovědní dobou. Nároky spojené se skončením pracovního poměru, k němuž následně dojde již po přechodu, bude zásadně vypořádávat stát jako přejímající zaměstnavatel.

Přechodem zaměstnance k 1. 1. 2028 nedochází k přerušení kontinuity jeho pracovněprávního vztahu ani k zániku již vzniklých pracovněprávních nároků. Dosavadní doba trvání pracovního poměru se proto zohlední u nároků, u nichž právní předpisy vážou jejich vznik nebo rozsah na délku trvání pracovního poměru, například v souvislosti s dovolenou nebo případným nárokem na odstupné. Odlišně je třeba posuzovat jubilejní odměny a další zaměstnanecké benefity. Jejich zachování po přechodu nelze dovodit obecně, ale vždy je nutné vycházet z právního titulu, na jehož základě jsou poskytovány, zejména z právního předpisu, kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu nebo individuálního ujednání. Podle tohoto právního titulu bude nutné posoudit, zda a v jakém rozsahu příslušná práva přecházejí na nového zaměstnavatele.

Pokud jde o právní režim těchto zaměstnanců, podle aktuální právní úpravy je třeba vycházet rovněž z nové úpravy právních poměrů státních zaměstnanců. Zaměstnanci státu mají být v pracovním poměru, nikoli ve služebním poměru podle dosavadního zákona o státní službě. Ministerstvo pro místní rozvoj v souvislosti se vznikem Úřadu rozvoje území již uvedlo, že dosavadní pracovní, resp. služební poměry přecházejících pracovníků přejdou do pracovního poměru k Úřadu. Dosavadní služební poměr státního zaměstnance přímo ze zákona se mění na pracovní poměr státního zaměstnance. Současně se na dosavadní právní vztahy ze služebního poměru hledí jako na pracovněprávní vztahy a posuzují se podle jejich skutečného obsahu. Zaměstnanci zajišťující obslužné činnosti, například administrativní či spisové a archivní činnosti, kteří splní podmínky pro přechod k 1. 1. 2028, tedy budou zaměstnanci státu v pracovním poměru. Jejich pracovněprávní vztah se bude řídit zákoníkem práce a případně z nové úpravy právních poměrů státních zaměstnanců.

Souběh pracovněprávních vztahů je právně možný, jeho konkrétní nastavení však musí respektovat reálnou možnost výkonu práce pro oba zaměstnavatele, pravidla pracovní doby a odpočinku, provozní potřeby obou zaměstnavatelů a požadavky na předcházení střetu zájmů. Konkrétní rozsah úvazků a organizační pravidla pro přechodné období budou upřesňovány v rámci implementace nové soustavy státní stavební správy.

Při přechodu zaměstnanců na URU je cílem přechodných ustanovení zachovat kontinuitu jejich pracovněprávního postavení, včetně platového zařazení. Pokud právní úprava výslovně stanoví plný zápočet praxe pouze pro vybrané oblasti, zejména stavební řád a územní plánování, nelze bez dalšího dovodit, že stejný způsob zápočtu se automaticky použije i na praxi získanou v jiných agendách. U ostatní praxe bude nutné vycházet z pravidel pro započitatelnou praxi podle právních předpisů upravujících platové poměry zaměstnanců URU. Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů sám o sobě nemusí znamenat, že nový zaměstnavatel převezme dosavadní zápočet praxe ve zcela identickém rozsahu, pokud právní předpis stanoví pro jeho posouzení odlišná pravidla. Současně by však aplikace přechodných ustanovení neměla vést k tomu, že zaměstnanec v důsledku přechodu na URU bez zákonného důvodu ztratí již dosažené platové zařazení. Pokud má být garantováno zachování platové třídy a platového stupně, musí být pravidla zápočtu praxe nastavena tak, aby bylo možné tuto garanci fakticky dodržet.

Pokud přechodná ustanovení stanoví po dobu jednoho roku garanci zachování dosavadní výše platu, je třeba odlišit tuto dočasnou garanci od samotného nároku na příplatek za vedení. Zaměstnanec, který po přechodu na URU již nebude vykonávat práci vedoucího zaměstnance, nebude mít z tohoto titulu nárok na příplatek za vedení jako takový. Případné dorovnání jeho celkového platu po dobu garance se bude řídit konkrétním mechanismem stanoveným přechodnými ustanoveními. Obecně totiž příplatek za vedení náleží za skutečný výkon řídicí práce vedoucího zaměstnance a odpovídá stupni řízení a rozsahu odpovědnosti zaměstnance. Nelze proto předpokládat jeho trvalé zachování zaměstnanci, který po delimitaci již vedoucí pracovní místo zastávat nebude. Po skončení ročního přechodného období se bude odměňování zaměstnanců řídit standardními pravidly platnými pro zaměstnance URU a jednotlivé složky platu budou odpovídat jejich skutečnému pracovnímu zařazení a vykonávané práci. Následně tato otázka bude záviset na celkovém nastavení systému odměňování a personální politiky URU.

K 1. 1. 2027 k přechodu zaměstnankyň stavebního úřadu z obce na stát ještě nedojde. Po celý rok 2027 tedy zůstanou zaměstnankyněmi obce a jejich pracovněprávní vztah bude nadále trvat vůči stávajícímu zaměstnavateli. Pro účely přípravy rozpočtu obce na rok 2027 je proto třeba s nimi nadále počítat jako se zaměstnankyněmi obce. Financování výkonu přenesené působnosti bude v roce 2027 probíhat podle pravidel platných pro tento rok. K přechodu dotčených zaměstnanců do státní stavební správy má dojít k 1. 1. 2028. Půjde-li o přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů přímo ze zákona, nebude nutné ukončovat stávající pracovní poměr s obcí a uzavírat zcela nový pracovní poměr. Pracovněprávní vztah bude pokračovat u nového zaměstnavatele v rozsahu stanoveném přechodnými ustanoveními. Zaměstnankyně by tedy neměly podávat výpověď ani uzavírat dohodu o skončení pracovního poměru pouze z důvodu přechodu na URU. Stejně tak by nemělo dojít k přerušení zaměstnání pro účely sociálního a zdravotního pojištění. Příslušné oznamovací a registrační povinnosti spojené se změnou zaměstnavatele budou řešit dosavadní a primárně nový zaměstnavatel v souvislosti s přechodem zaměstnanců. Konkrétní administrativní postup bude před přechodem zaměstnanců metodicky upřesněn. Z pohledu obce je tedy pro přípravu rozpočtu rozhodující, že v roce 2027 zůstávají dotčené pracovnice jejími zaměstnankyněmi; změna zaměstnavatele je plánována až k 1. 1. 2028.

Přechod zaměstnanců obcí a krajů na úřady rozvoje území krajů se nebude automaticky vztahovat na všechny zaměstnance odborů dopravy. Podle bodu 14 navrhovaných přechodných ustanovení se přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů k 1. 1. 2028 vztahuje na zaměstnance, kteří ke dni 31. 12. 2027 převážně zajišťují výkon působnosti, která podle nové právní úpravy přechází na úřady rozvoje území krajů. V případě odborů dopravy tak bude rozhodující zejména skutečný obsah vykonávané práce a rozsah, v jakém se konkrétní zaměstnanec podílí na výkonu převáděné působnosti. Pokud zaměstnanec převážně vykonává agendu, která přechází na úřady rozvoje území krajů, bude se na něj přechod vztahovat bez ohledu na jeho současné organizační zařazení v rámci obecního či krajského úřadu. Naopak zaměstnanci, kteří vykonávají převážně dopravní agendy, jež zůstávají v působnosti obcí nebo krajů, nebudou pouze z důvodu svého zařazení do odboru dopravy předmětem tohoto přechodu. U zaměstnanců vykonávajících současně více agend bude nezbytné individuálně posoudit rozsah a charakter jejich pracovních činností. Konkrétní určení dotčených zaměstnanců bude vycházet z přechodných ustanovení a z vymezení působností, které budou na úřady rozvoje území krajů skutečně převedeny.

"Pokud u současného zaměstnavatele není uzavřena kolektivní smlouva, nepřecházejí pochopitelně na URUK žádná práva a povinnosti z kolektivní smlouvy.

Pokud jde o sociální fond, je na místě upozornit, že URUK bude jako organizační složka státu povinen tvořit fond kulturních a sociálních potřeb (viz § 48 zákona č. 218/2000 Sb.). Zaměstnanci tedy ani po přechodu nezůstanou bez možnosti čerpání prostředků tohoto typu.

Pokud by dal zaměstnanec výpověď ve lhůtě 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, nebo byl-li pracovní poměr zaměstnance v téže lhůtě rozvázán dohodou, může se zaměstnanec u soudu domáhat určení, že k rozvázání pracovního poměru došlo z důvodu podstatného zhoršení pracovních podmínek v souvislosti s přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů, na což je pak navázáno právo na zákonné odstupné (§ 67 odst. 1 zákoníku práce).

Při posuzování případného podstatného zhoršení pracovních podmínek ve smyslu § 339a zákoníku práce bude nicméně třeba zohlednit konkrétní rozsah a podmínky poskytovaných benefitů před přechodem a po něm. Samotná skutečnost, že se změní způsob tvorby a čerpání sociálního fondu, přitom bez dalšího neznamená podstatné zhoršení pracovních podmínek."

"K tomu, aby u zaměstnavatele mohla být uzavřena kolektivní smlouva, je nutno, aby u něj působila odborová organizace, která je jako jediná ze skupiny právem aprobovaných zástupců zaměstnanců ze zákona oprávněna za zaměstnance tuto smlouvu se zaměstnavatelem uzavřít.

K založení odborové organizace postačují 3 zaměstnanci v pracovním poměru u zaměstnavatele. Odborová organizace vzniká již následující den po doručení oznámení o jejím založení rejstříkovému soudu (§ 3025 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a blíže pak § 121 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob).

Odborová organizace působí u zaměstnavatele a má právo jednat, jen jestliže je k tomu oprávněna podle stanov a alespoň 3 její členové jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru; kolektivně vyjednávat a uzavírat kolektivní smlouvy může za těchto podmínek jen odborová organizace nebo její pobočná organizace, jestliže ji k tomu opravňují stanovy odborové organizace.

Pokud u původního zaměstnavatele odborová organizace již působila a alespoň 3 její členové v pracovním poměru přešli k přebírajícímu zaměstnavateli URUK, není nutno ji zakládat znovu, existuje i nadále a pouze přejímajícímu zaměstnavateli oznámí, že u něj působí podle § 286 odst. 3 zákoníku práce

Kolektivní smlouvy a postup jejich uzavírání upravuje § 22 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) a zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů."

V případě přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů podle § 338 až § 345a zákoníku práce obecně platí, že dosavadní pracovní poměr v důsledku přechodu nezaniká ani se nepřerušuje, pouze se na základě zákona mění osoba zaměstnavatele. V nastíněném případě tedy zaměstnancův pracovní poměr navzdory přechodu bude dále nepřerušeně trvat, k čemuž je nutné přihlížet i při případném posouzení otázky, zda a v jaké výši tomuto přešlému zaměstnanci bude při rozvázání pracovního poměru příslušet zvýšené odstupné dle § 42 návrhu zákona o státních zaměstnancích (ST 76). Jinak řečeno, při posouzení této otázky by se dle naše názoru mělo přihlížet i k délce trvání pracovního poměru před přechodem práv a povinností.

I ve vztahu k dovolené bude nutné vycházet z obecného pravidla, že dosavadní pracovní poměr v důsledku přechodu nezaniká ani se nepřerušuje. Dojde-li k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů k 1. 1. 2028, neznamená to tedy, že by zaměstnancům k 31. 12. 2027 zaniklo právo na nevyčerpanou dovolenou. Nebude-li veškerá dovolená vyčerpána do konce roku 2027, nevyčerpaná dovolená se za běžných podmínek převede do roku 2028 a zaměstnanec ji bude čerpat již u URUK. Není tedy bezpodmínečně nutné, aby zaměstnanec před přechodem vyčerpal veškerou dovolenou, která mu do konce roku 2027 vznikla.

"Zaměstnanec se nemusí individuálně rozhodovat, zda na URUK přejde. Při přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů dochází k přechodu jeho pracovního poměru na nového zaměstnavatele přímo ze zákona, bez nutnosti jeho souhlasu.

Pokud by však zaměstnanec s přechodem nesouhlasil, může pracovní poměr rozvázat, a to např. výpovědí, případně může se zaměstnavatelem uzavřít dohodou o rozvázání pracovního poměru, a to tak, aby jeho pracovní poměr před samotným přechodem zanikl.

Aby přitom zákoník práce zaměstnance, který má takto přejít k jinému zaměstnavateli chránil v tom směru, že nebude nucen pracovat pro někoho, koho si sám nezvolil, dává zvláštní právní úprava dle § 51a ZP zaměstnanci možnost pracovní poměr za určitých podmínek urychleně rozvázat výpovědí. Konkrétně podle § 51a zákoníku práce platí: „(1) Byla-li výpověď ze strany zaměstnance dána z důvodu přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů nebo z důvodu přechodu výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů do 15 dnů ode dne, kdy byl zaměstnanec o takovém přechodu informován v rozsahu § 339 nejpozději 30 dnů přede dnem nabytí účinnosti tohoto přechodu, pracovní poměr skončí nejpozději dnem, který předchází dni nabytí účinnosti tohoto přechodu.

(2) Nebyl-li zaměstnanec o přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů nebo o přechodu výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů informován v rozsahu § 339 nejpozději 30 dnů přede dnem nabytí účinnosti tohoto přechodu, může dát z tohoto důvodu výpověď s tím, že

a) byla-li dána výpověď přede dnem nabytí účinnosti tohoto přechodu, pracovní poměr skončí dnem, který předchází dni nabytí účinnosti tohoto přechodu,

b) byla-li dána výpověď do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto přechodu, pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní doby, která činí 15 dnů a začíná dnem, v němž byla výpověď doručena zaměstnavateli.“.

V daném případě lze nicméně očekávat, že dotčení zaměstnanci budou informováni o přechodu s takovým předstihem, že ke zkrácení výpovědní doby vůbec nedojde. Uplatí se pak standardní dvouměsíční výpovědní doba, která poběží ode dne doručení výpovědi zaměstnavateli a skončí dnem, který se s tímto dnem doručení číslem shoduje (není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec výpovědní doby na poslední den měsíce). Blíže viz § 51 zákoníku práce.

Pro úplnost poznamenáváme, že pokud by dal zaměstnanec výpověď ve lhůtě 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, nebo byl-li pracovní poměr zaměstnance v téže lhůtě rozvázán dohodou, může se zaměstnanec u soudu domáhat určení, že k rozvázání pracovního poměru došlo z důvodu podstatného zhoršení pracovních podmínek v souvislosti s přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů, na což je pak navázáno právo na zákonné odstupné (§ 67 odst. 1 zákoníku práce)."

"Pokud by zaměstnanec s přechodem nesouhlasil, může pracovní poměr rozvázat, a to např. výpovědí, případně může se zaměstnavatelem uzavřít dohodu o rozvázání pracovního poměru tak, aby jeho pracovní poměr před samotným přechodem zanikl. Jde však o jeho právo, nikoliv povinnost. Zaměstnanec tak samozřejmě nemůže být nucen podat výpověď v tom smyslu, že by mu za její nepodání hrozila nějaká sankce. Stejně tak však nemůže po zaměstnavateli (obci či URUK) požadovat, aby mu dal výpověď jen proto, že s přechodem nesouhlasí, a aby mu tím vzniklo právo na odstupné. "

Tato otázka je součástí implementačního projektu. Řeší se převod spisů, digitalizace a nastavení jednotných postupů tak, aby nebyla narušena kontinuita evidence stavebních dokumentací.

Cílem je promyšlený přechod, který zohlední praktické dopady v území a umožní úřadům pokračovat v práci bez ztráty dokumentace nebo procesní návaznosti.

O konečné podobě řešení bude rozhodnuto v nejbližší době. V současné době jsou prověřovány všechny relevantní varianty, a to zejména z hlediska technické proveditelnosti, časové náročnosti, migrace dat, finančních dopadů a souvisejících organizačních aspektů. Po výběru cílového řešení budou dotčené subjekty bez zbytečného odkladu informovány. Předpokládá se, že zvolené řešení bude jednotné pro celou soustavu územních pracovišť URU, a to jak v oblasti softwarové podpory stavebního řízení, tak v oblasti spisové služby.

Ano. Uvedená potřeba přímo souvisí s připravovanou strategií cílového řešení. Po výběru cílového řešení budou dotčené subjekty bez zbytečného odkladu informovány. Předpokládá se, že zvolené řešení bude jednotné pro celou soustavu územních pracovišť URU, a to jak v oblasti softwarové podpory stavebního řízení, tak v oblasti spisové služby.

V současné době dosud není definitivně potvrzeno umístění všech jednotlivých stavebních úřadů. Převážná část pracovišť pravděpodobně zůstane ve stávajících lokalitách, nelze to však předpokládat u všech. Současně platí, že ani v případě zachování stávajících lokalit nebude možné pokračovat v dosavadním způsobu připojení. Z tohoto důvodu je připravováno zadávací řízení na rok 2027, jehož předmětem bude zajištění připojení všech požadovaných lokalit.

Ano, zajištění technického řešení bude odpovědností státu. V rámci URU se předpokládá centrální řešení, případně řešení prostřednictvím krajských uzlů URUK, a to s využitím cloudové infrastruktury. Lokální technické zázemí by mělo být omezeno pouze na nezbytný rozsah, pravděpodobně maximálně na jeden střední rack.

Městské telefonní linky nebudou pro potřeby státních zaměstnanců využívány. Předpokládá se využití samostatného telefonního řešení, zejména prostřednictvím mobilních telefonů.

Spisová služba je součástí připravovaného cílového řešení. Předpokládá se využití jednotného softwarového řešení pro celý úřad. Migrace dat bude zahrnuta do přípravy tak, aby bylo zajištěno plné fungování řešení od 1. 1. 2028.

Problematika fyzické spisovny je rovněž předmětem řešení. Tato oblast je rozlišována na živé spisy a ostatní spisovou dokumentaci. U ostatní spisové dokumentace se předpokládá delší časový rámec, přibližně pěti let, proto není aktuálně řešena jako bezprostředně urgentní. Živé spisy budou převedeny nebo digitalizovány v návaznosti na přesun úřadu. Současně se počítá s dočasným navýšením kapacit potřebných k zajištění této činnosti.

Uvedenou problematiku bude nezbytné posuzovat individuálně podle podmínek konkrétních dotačních titulů a podle rozsahu již naplněné doby udržitelnosti k datu 1. 1. 2028. V současné době se předpokládá pořízení nové techniky pro všechny zaměstnance URU. Jedná se především o administrativní otázku, která bude řešena v průběhu roku 2027.

Vybavení bude zajištěno státem, případně na základě individuálních dohod s dotčenými subjekty. Aktuálně sbíráme data o počtu pracovníků a po uzavření sběru dat začneme s vyhodnocováním a určováním konečného počtu. O tomto kroku budeme včas informovat.

Veškeré obslužné činnosti bude URU zajišťovat centrálně vlastními kapacitami, případně prostřednictvím smluvních externích poskytovatelů pro jednotlivé regiony. Fyzické podatelny budou řešeny individuálně s ohledem na prostorové a provozní možnosti konkrétního úřadu.

Uvedené otázky budou řešeny obdobně jako v předchozích případech, a to individuálně v průběhu roku 2027 podle konkrétních podmínek a potřeb jednotlivých lokalit.

NGÚP je dle § 269 odst. 1 agendovým informačním systémem, v souladu s § 5 odst. 4 zákona č. 111/2009 Sb. o základních registrech platí, že v případě, že orgán veřejné moci, který není editorem údaje vedeného v agendovém informačním systému při své činnosti zjistí nesoulad údaje vedeného v agendovém informačním systému se skutečným stavem, anebo vznikne-li u něj oprávněná pochybnost o správnosti údaje, uvědomí o tom neprodleně editora daného údaje. Zároveň upozorňujeme, že v souladu s § 64 odst. 1 stavebního zákona odpovídá poskytovatel údaje o území za správnost, úplnost a aktuálnost v rozsahu charakteristik přesnosti uvedených v rámci metadat.

K dispozici jsou v současné době pouze aktuální data databáze. V rámci auditního logu lze identifikovat, jaké vrstvy byly kdy editovány. Konkrétní obsah aktualizací ale uchováván není.

Zavedení notifikace týkající se aktualizace dat v databázi ÚAP není v současné době v NGÚP plánováno. Výměnný formát JS ÚAP nepracuje na principu změnových dat, vždy se v daném území aktualizuje celá vrstva. Informace týkající se poslední aktualizace dat lze zjistit z metadatového záznamu, pokud je k daným datům předáván.

Ne v současné době nejsou tyto služby zatím k dispozici, k dispozici jsou pouze funkcionality prezentované na dnešním školení.

Ano, v rámci datové specifikace UAP na NGÚP je k dispozici vzorový prázdný GPKG obsahující všechny vrstvy.

"Nasazení funkcionality výdeje dat ÚAP bylo dokončeno 30.9.2026 až ve 14:00. Dřívější žádosti nemusely být korektně odbaveny. Zkuste zopakovat žádost o výdej dat, v případě přetrvávajících problémů napište na podpora@uzemniplanovani.gov.cz.

Projektanti budou žádat o data jako doposud, a to přes pořizovatele. Zástupce pořizovatele nemá přístup k výdeji dat. Do 31.12.2026 se může obrátit na OÚ ORP, od 1.1.2027 se lze obrátit na příslušný kraj, který má v souladu s § 63 odst. 3 novely SZ povinnost zpracovávat a poskytovat údaje o území pro územně analytické podklady v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro územně plánovací činnost kraje a obcí v území kraje."

Ano nepotřebují, editování a validace dat slouží pro editory ÚAP, tj. pro pracovníky MMR, MO a KÚ, kteří mají tuto roli v NGÚP přidělenu a také se účastní dnešního školení.

Projektanti se mohou obracet na konzultační středisko Ústavu územního rozvoje spolu s pořizovateli. Pro veřejnost není tato služba zajišťována, veškeré datové specifikace jsou komukoliv bez omezení dostupné k prostudování na veřejné části NGÚP pod dlaždicí Popis datových struktur viz dnešní školení.

Při návrh DM ÚAP se vycházelo z dat poskytovatelů, zároveň byla zavedena část atributů formou společných atributů pro všechny typy objektů. Poskytovatel údaje o území nemá v současné době povinnost předávat data v jednotné datové struktuře ÚAP, proto příslušný pořizovatel musí převést data do DM ÚAP. Doporučení pro praktickou práci v prostředí QGIS a ArcGIS bylo součástí dnešního školení.

Ne, reálným editorem může být v tuto chvíli v NGÚP pouze pracovník KÚ nikoliv OÚ ORP.

Dnešní školení bylo zaměřeno na problematiku ÚAP nikoliv ÚPD. Na úseku pořizování ÚPD je situace oproti ÚAP odlišná, vkládat ÚPD do NGÚP bude vždy příslušná oprávněná osoba, která zajišťuje pro pořizovatele výkon územně plánovací činnosti. Pokud tedy např. obec jako pořizovatel pověří tímto výkonem ÚRÚk, bude data vkládat pracovník ÚRÚku.

Zmocnění k výkonu této agendy v novele stavebního zákona pro OÚ ORP není, a to ani pro období 1.1.-31.12.2027.

Ve věci novely stavebního zákona pořádá MMR v průběhu podzimu sérii školení pro pracovníky obecních a krajských úřadů, kde bude problematika personálních dopadů novely stavebního zákona detailněji představena.

Novela SZ ruší k 1.1.2027 zmocnění OÚ ORP vést ÚAP pro své správní území, proto by již k tomuto výdeji nemělo docházet. Kraj má v souladu s § 63 odst. 3 novely SZ povinnost zpracovávat a poskytovat údaje o území pro územně analytické podklady v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro územně plánovací činnost kraje a obcí v území kraje.

Výdej dat může i po 1.1.2027 zajišťovat pořizovatel, v souladu s § 63 odst. 3 novely stavebního zákona bude kraj povinně zpracovávat a poskytovat údaje o území v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro územně plánovací činnost kraje a obcí v území kraje.

Odpovědnost ponese stavební úřad jako celek. Tím se má zvýšit přehlednost rozhodování a ukončit přehazování odpovědnosti mezi jednotlivými orgány.

Jasná odpovědnost je důležitá pro stavebníky i pro samotné úředníky. Každý má vědět, kdo má věc řešit, v jaké fázi a s jakým výsledkem.

Stavební úřad má posuzovat zákonnost, veřejné zájmy, procesní správnost a soulad záměru se zákonnými požadavky. Nemá ale nahrazovat práci projektanta, statika, požárního specialisty nebo jiného autorizovaného odborníka.

Novela proto jasněji vymezuje odpovědnost projektanta. Úřad nemá předstírat, že je schopen plně revidovat veškerou vysoce specializovanou činnost autorizovaných osob.

Projektant odpovídá za správnost projektové dokumentace a za splnění technických požadavků. Pokud některou část neumí zpracovat sám, musí přizvat specialistu, který odpovídá za svou část.

Projektant zároveň neodpovídá za odchylky, které při stavbě nevznikly s jeho souhlasem. Novela tak přesněji rozlišuje, co je odpovědnost projektanta a co je role stavebního úřadu.

Rychlost není cílem sama o sobě. Cílem je odstranit zbytečné průtahy, duplicity a opakování.

Kvalita rozhodování se má naopak zvýšit tím, že se relevantní zájmy posoudí koordinovaně, bude jasně daná odpovědnost a úřady dostanou jednotnější metodiku.

Záleží na konkrétní činnosti. Pořizování územně plánovací dokumentace pro obce a kraje bude nově patřit do jejich samostatné působnosti. Tyto činnosti tedy budou zajišťovat obce a kraje.

Státní stavební správa bude vykonávat jen ty územně plánovací činnosti, které jí podle nové úpravy zůstanou nebo budou svěřeny. Konkrétní nastavení bude součástí implementace.

V roce 2027 budou dotčené orgány v území nadále fungovat a budou vydávat závazná stanoviska a vyjádření podle pravidel přechodného období. Plná integrace dotčených agend do krajských a územních pracovišť nastane až od jejich vzniku.

Řízení a postupy, které nebudou do vzniku nových pracovišť dokončeny a u nichž se změní příslušnost, převezme a dokončí příslušný úřad rozvoje území kraje nebo jeho územní pracoviště. Do té doby budou pokračovat dosavadní příslušné úřady a dotčené orgány.

Výběr investora neřeší stavební zákon. Je na smluvních stranách, jaké podmínky pro realizaci stavby si dohodnou.

Pokud se nejedná o provádění stavebních prací podléhajících povolení záměru podle stavebního zákona, ale například umísťování, skládání a nakládání věcí nebo materiálů nesloužících k údržbě nebo opravám těchto komunikací (zvláštní užívání komunikace), danou problematiku řeší příslušný silniční správní úřad s předchozím souhlasem vlastníka dotčené pozemní komunikace podle zákon č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (například § 25 odst. 6 zákona o pozemních komunikacích). Pokud silniční správní úřad vydává rozhodnutí o zvláštním užívání komunikace, obvykle stanovuje podmínky, mezi které patří obvykle i dopravní značení. Obec má možnost informovat občany o zvláštním užívání komunikace v místě obvyklými prostředky (např. místní rozhlas nebo SMS nebo místní zpravodaj atd.).

Na to míří bod 36 přechodných ustanovení. Pokud ZS bylo vydáno, tak má stále účinky, tedy i po nabytí účinnosti novely k nim budu přihlížet, pokud jsou součástí spisu. O nová již však žádat nebudou a pokud dochází k integraci, posuzuje se již pouze v rámci ÚRU.

Ano, není nutné vést řízení, jak bylo řečeno, ale stále se jedná o změnu ÚP, kterou musí zastupitelstvo schválit.

Novela stavebního zákona posiluje samostatnou působnost obcí a krajů, nic nebrání obcím a krajům zpracovávat potřebné analýzy. Nově dle novely nebude vyžadován formalizovaný postup pořizování a projednávání.

Vzorové xml bude v nejbližší době publikováno v rámci datové specifikace NGÚP v části ÚAP, případně lze využít i metadatový katalog v NGÚP (tato možnost je přístupná pouze pro editory ÚAP). Metadatový profil pro ArcGIS Pro připravený není. V současné době není žádným metodickým pokynem ze strany MMR stanoven povinný formát předávaných metadat, poskytovatel údaje o území může předat údaje vyžadované přílohou č. 2 vyhlášky v libovolném formátu.

Od 1.1.2027 končí zmocnění pro pořizování ÚAP OÚ ORP a KÚ. ÚAP nově přechází do samostatné působnosti obcí a především krajů. Přechod pracovníků řeší bod 14 přechodných ustanovení, přechod na ÚRÚk se týká pouze těch pracovníků, kteří z převažující části zajišťují výkon působnosti, která přechází na ÚRÚk (zejm. pořizování ÚP pro jiné obce). Podrobněji bude tato problematika prezentována na podzimních školeních k novele stavebního zákona.

V rozsahu oprávnění vyplývajícího ze stavebního zákona, tj. pro zpracování ÚPD či ÚS mu poskytne potřebné údaje z databáze NGÚP + případně další údaje, které vede nad rámec této databáze v souladu s § 3 vyhlášky č. 157/2024 Sb. Způsob výdeje dat ÚAP z NGÚP byl představen na dnešním školení.

"Dle aktuálně platné právní úpravy platí, že pracovníci OÚ ORP pořizují v přenesené působnosti ÚAP, mohou vést vlastní databázi ÚAP v souladu s § 3 odst. 2 vyhlášky č. 157/2024 Sb. a poskytují krajskému úřadu potřebnou součinnost pro zajištění editace dat v centrální databázi ÚAP. Zároveň zajišťují výdej dat pro oprávněné osoby zejm. projektanty územně plánovacích dokumentací a územních studií.

Dle novely stavebního zákona nebude již od 1.1.2027 agenda ÚAP v gesci pracovníků OÚ ORP. Obce budou mít povinnost vkládat údaje o území do NGÚP. Podrobněji viz dnešní školení."

Pokud je převažující činností pracovníka činnost, která přechází na ÚRÚk, pak přechází na ÚRÚk. Převažující činnost je od 50 % výš. Jedná se o pořizování územních plánů a územních opatření na žádost jiné obce a vymezení zastavěného (nově zastavitelného) území samostatným postupem.

Bohužel na dotaz nelze jednoznačně bez znalosti projektové dokumentace a znalosti místa odpovědět a nutné, aby se stavebník obrátil na místně příšlušný stavební úřad, který je příslušný k posouzení konkrétního záměru ve všech souvislostech.

Ne, jde o převod ze zákona.

Ano bude v souladu s přechodnými ustanoveními zákona.

Ano, pro jednoduchou stavbu pro rodinnou rekreaci není již prováděcí projektová dokumentace povinná.

"K těmto případům připravujeme sadu vzorů, které poskytneme co nejdříve, před termínem předsazené účinnosti. V tomto případě vznikne vzor sdělení/informace pro stavebníka, aby rozhodný okamžik úřadu potvrdil ve smyslu §193/6

Splnění podmínek podle odstavce 1 se posuzuje ke dni podání žádosti; to platí i v odvolacím, přezkumném, soudním a opakovaném řízení. Pokud o to stavebník požádá, posuzuje se splnění podmínek podle odstavce 1 ke dni rozhodnutí."

V souladu s přechodnými ustanoveními se všechny postupy podle stavebního zákona dokončí podle nové právní úpravy, tedy obě ustanovení bude nutno do obnovy řízení v plném rozsahu aplikovat.

Ano vztahuje se i na zahájená, dosud neskončená řízení.

Pokud nedochází k integraci (tedy u krajů a obcí v roce 2027), tak se neintegrují ani dotčené orgány, vše je tedy jako dnes. Pokud byste dnes potřebovali závazné stanovisko a jedná se o jinou než vyhrazenou stavbu, kterou povoluje krajský stavební úřad nebo obecní stavební úřad, tak i v roce 2027 se o závazné stanovisko žádá a je ze zákona vyžadováno. Zde dochází k integraci až v roce 2028 a poté platí režim.

Ano , je to tak. Dle § 185 odst. 3 není nevložení dokumentace do EED důvodem pro odložení žádosti. Stavební úřad tedy řízení přeruší a vyzve stavebníka ke vložení dokumentace do EED.

V souladu s přechodnými ustanoveními se všechna řízení vedená podle z. 183/2006 Sb., zákona dokončí podle nové právní úpravy. Nová právní úprava ukládá stavebníkovi vložit dokumentaci pro povolení do EED.

Psí bouda se základy.

V souladu s přechodným ustanovením č. 36 části druhé novely stavebního zákona se ZS vydaná přede dnem vzniku URUK ve věcech, v nichž přechází působnost na SU.

Odpovědnost za rozhodnutí má dnes a v budoucnu bude mít oprávněná úřední osoba. Na tom novela stavebního zákona nic nemění. Součástí spisu však vždy budou interní podkladové akty, které budou záznamem hodnocení veřejného zájmu podle jiných právních předpisů. Interní podkladový akt může mít listinou i digitální formu.

Vzhledem ke struktuře stavební správy, ponese odpovědnost za škodu stát.

Veškerá řízení o stavbách pro hromadné bydlení s celkovou podlahovou plochou nad 10 000 m² dokončí od 1.1.2027 URU a k předání spisů dojde podle zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, neboť jde o změnu příslušnosti změnou legislativy.

Garantujeme nezhoršení stávajících podmínek. Bude zachována celková odměna, tedy tarif a osobní příplatek. Platová třída a stupeň se nemění, v praxi se však zvýší, jelikož tabulka podle nařízení vlády č. 304/2014 Sb. je vyšší než tabulka pro samosprávné celky podle nařízení vlády č. 341/2017 Sb.

Osobní příplatek zůstává ve stejné výši, zároveň ale platí, že součet s tarifem nemá být vyšší. Zároveň je však garantováno, že osobní příplatek se nesníží o částku, o kterou se zvýší tarif zaměstnance v důsledku zařazení do jiné platové třídy či stupně nebo v důsledku valorizace platů.

Cílem je úředníkům práci zjednodušit, ne přidat další byrokracii. Novela odstraňuje duplicitní procesy, opakovaná posuzování a nejasné hranice odpovědnosti.

Úředník má mít jasnější metodiku, stabilní zázemí a srozumitelnější proces. Snížení administrativy má pomoci tomu, aby se úředníci mohli soustředit na skutečně podstatné posouzení záměru.

Ano. Implementace má probíhat řízeně, s metodickou podporou a ve spolupráci s resorty, obcemi, kraji a dalšími aktéry.

Součástí přípravy je komunikace se samosprávami, stavebními úřady, tajemníky, kraji i samotnými úředníky. Cílem je, aby přechod nebyl skokový a aby úředníci měli včas dostupné informace, metodiku a kontakty pro řešení praktických dotazů.

"K novele budou průběžně vytvářena metodická usměrnění a vzorové dokumenty (např. rozhodnutí). Od října do prosince 2026 budou probíhat školení pro stavební řád a územní plánování. Harmonogram školení ÚP a SŘ:

7.-8.10. (Jihočeský kraj a Kraj Vysočina) Jihlava

12.-13.10. (Pardubický a Královéhradecký kraj) Pardubice

2.-3.11. (Plzeňský a Karlovarský kraj) Plzeň

9.-10.11. (Liberecký a Ústecký kraj) Liberec

23.-24.11. (Praha a Středočeský kraj) Praha

1.-2.12. (Olomoucký a Moravskoslezský kraj) Olomouc

2.-3.12. (Jihomoravský a Zlínský kraj) Brno "

Stavební úřady mají v roce 2027 fungovat v přechodném režimu. To znamená, že se počítá s postupnou integrací agend a s tím, že celý systém se nebude měnit ze dne na den.

Přechodná ustanovení mají zajistit, aby nedošlo k chaosu nebo přerušení výkonu agendy. Cílem je plynulý přechod na novou strukturu státní stavební správy.

V roce 2027 se integrace dotčených agend týká především Úřadu rozvoje území, tedy zejména vyhrazených staveb a metodické činnosti. V území bude nový integrovaný model fungovat až od 1. ledna 2028.

Do té doby budou obecní a krajské stavební úřady i dotčené orgány v území postupovat v zásadě dosavadním způsobem. Závazná stanoviska a vyjádření se budou v roce 2027 vydávat tam, kde je vyžadují platná pravidla pro přechodné období.

Motivační a personální nástroje nejsou detailně nastavovány přímo zákonem. Budou součástí implementace, řízení nových úřadů a práce s lidskými zdroji.

V roce 2027 budou obecní i krajské stavební úřady nadále fungovat, stejně jako dotčené orgány v území. Organizační změny krajských a obecních stavebních úřadů nastanou až od 1. ledna 2028.

Účinnost novely je nastavena postupně. Od 1. ledna 2027 se začne uplatňovat stavební zákon ve znění novely, ale dotčené orgány se v území integrují až se vznikem krajských a územních pracovišť.

V praxi to znamená, že v roce 2027 zůstane v území zachován dnešní režim vydávání závazných stanovisek a vyjádření. Plná organizační změna územní stavební správy nastane až od 1. ledna 2028.